V českých zemích bychom stěží hledali dvě místa, která skýtají na první pohled tolik podob jako je Český Krumlov a Praha. Historickými centry obou měst protéká řeka Vltava, na jednom břehu se v obou případech rozprostírá kouzelné staleté město, které neztratilo svůj středověký ráz, na druhém břehu se nad skálou k nebesům tyčí majestátní hrad a zámek. Obě místa dnes patří k turisticky nejnavštěvovanějším městským památkovým rezervacím v České republice a jako první z našich památek byla roku 1992 zařazena do seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.
Českokrumlovské šlechtické sídlo se zachovalým městem tvoří podmanivý ostrůvek starých časů, kouzlo tohoto jihočeského šperku ke všemu podtrhává vsazení do malebné krajiny. Při pohledu na působivé panorama se nelze podivovat nad oceněním prestižního časopisu National Geographic, který roku 2008 Český Krumlov zařadil na šestnáctou příčku nejkrásnějších historických míst světa.
I když archeologické výzkumy zde dokládají pravěké a raně středověké osídlení, zásadní kolonizace se zdejší krajiny dotkla až s příchodem 13. věku. Řeka Vltava se zde několikrát točí, což vytváří řadu meandrů. Tato terénní situace dala ve 13. století samotnému místu i jméno Chrumbenowe (Krummau) znamenající křivý luh či křivá louka. Po vymření prvních majitelů krumlovských Vítkovců získávají panství roku 1302 Rožmberkové. Nová vrchnost přenesla na místní hrad i svou rezidenci, díky čemuž nadále pokračoval i rozvoj podhradí, později zvaného Latrán, a obchodnické osady na protějším břehu řeky Vltavy, která je poprvé roku 1309 zmíněna jako město. Krumlovskému měšťanstvu se v následujících staletích dostalo řady výsad nejen od Rožmberků, ale i od následujících vlastníků panství Eggenbergů a Schwarzenbergů.
Dnešní půdorys samotného města se čtvercovým náměstím uprostřed víceméně odpovídá časům založení. Z náměstí se paprskovitě rozutíkají křivolaké uličky lemované půvabnými měšťanskými domy, v jejichž zákoutích se nám k obdivu nabízí nejen jejich architektura a drobné stavební prvky ale i prostá všeobjímající atmosféra dávno zašlých časů. Při bloudění spletitými malými cestami mezi řadou domků nás zároveň na mnoha místech překvapí nad střechy domů se tyčící panorama majestátního sídla rožmberských vladařů a krumlovských vévodů. Zdobnost panské rezidence byla v mnoha případech inspirací pro měšťanské domy. Zvláště to platilo za časů posledních Rožmberků Viléma a Petra Voka v 2. polovině 16. století, kdy Evropě vládl duch renesance. Bezpočet průčelí krumlovských domů zdobí nejen typická sgrafita, ale i nápaditá až vtipná malířská výzdoba. Všímavému návštěvníkovi na domovních štítech neunikne rožmberský jezdec na Latránu č.p. 39, vyobrazení medvěda na zámeckých schodech či rožmberský trubač Gregor na sgrafitové výzdobě (Dlouhá ulice č.p. 32). Na nárožním domě Na Louži č.p. 54 se dochovala iluzivní malba oken, z nichž vyhlíží i opička. Arkády na fasádě domu na Latránu č.p. 53 nesou cyklus renesančních maleb zobrazujících deset fází v životě muže – od raného dětství až po hluboké stáří a smrt. Slepé arkády na boční stěně téhož domu doplňují alchymistické a kabalistické znaky, které pocházejí z okruhu astrologů a alchymistů na dvoře Viléma z Rožmberka. Stále v Krumlově stojí nejen příbytky tehdejšího měšťanského obyvatelstva, ale i domy Vilémových dvořanů, malířů, stavitelů, správců a právě i alchymistů
Malebné krumlovské domky dnes poskytují přístřešek rozmanitým obchůdkům a stylovým hospůdkám, mezi nimiž nechybí ani středověké krčmy a prvorepublikové putyky. Současné využití měšťanských domů nabízí turistům možnost poznat i krásu jejich interiérů, které návštěvníkovi poodhalí další krumlovská tajemství. Jako například, že řada budov s renesanční či barokní fasádou jsou ve svém jádru gotickými stavbami, v nichž ani nechybí unikátní středověké malby ze 14. a 15. století.
Tento podmanivý svět zámku a města v podzámčí se rok co rok vrací do časů svého největšího rozkvětu. Moc a sláva rožmberských vladařů každoročně v Českém Krumlově ožívá při velkolepých průvodech, dobových trzích a veselí v renesančních kostýmech o Slavnostech pětilisté růže. Taktéž se vzdává hold i krumlovským vévodům časů baroka, v zámeckých sálech a zahradách se navozuje atmosféra dobových oslav nebo na prknech zámeckého divadla, nejdochovanější barokní scény, se hrají opery ze 17. a 18. století. Při těchto příležitostech se v Českém Krumlově současnost prolíná s minulostí a minulost se současností a i Vy se můžete stát součástí tohoto setkávání věků.