S názvem hory se poprvé můžeme setkat v roce 1263, kdy se v písemnostech objevuje jako mons Nakletti. Jeho původ se odvozuje ze staročeského slova, které neslo význam jako bouda, komůrka nebo sklep. Název si pravděpodobně tedy vysloužila podle nějaké skalní skrýše. Německý název Schöninger pak Kleť získala díky přítomnosti blízké obce Krasletín – Schöninger totiž v překladu znamená Krasletínská hora.

Kleť uspokojí jak fanoušky přírody, tak technické nadšence. Kromě televizního vysílače se totiž na jejím vrcholku nachází hvězdárna a rozhledna. Rozhledna byla dostavěna roku 1825 a je vůbec nejstarší kamennou rozhlednou v Čechách. Po Františku Josefovi se jmenuje Josefova věž. Její celková výška je dvacet metrů a k vrcholu musíte vystoupat po sto deseti schodech. Při dobré viditelnosti je z ní možné pozorovat elektrárnu v Temelíně, lipenskou přehradu nebo dokonce vrcholky Alp.

Hvězdárna, která se nachází jen kousek pod samotným vrcholem patří mezi světovou špičku ve zkoumání malých planetek. Zajímavostí je, že jedna taková (planetka 2199) nese na její počest stejné jméno jako celá hora, tedy Kleť. Znalce a nadšence by mohlo zajímat, že hvězdárna se kromě hledání planetek zabývá zejména projektem KLENOT, tedy pozorování blízkozemních a dalších neobvyklých objektů. Její součástí jsou dva dalekohledy, jeden s průměrem 57 cm (od roku 1993) a druhý s průměrem 106 cm (od roku 2002). Pro veřejnost je hvězdárna otevřená od března do srpna a v průběhu listopadu.

Další technickou zajímavostí, kterou vrchol Kleti návštěvníkům nabízí jsou zdejší sluneční hodiny. Jde o nejvýše položené sluneční hodiny v České republice, které ale bohužel jsou v posledních letech kvůli okolním vzrostlým stromům mimo provoz.

Ty, kteří před technikou spíše upřednostňují přírodní krásy potěší zejména fakt, že na severozápadním úbočí hory se nachází přírodní rezervace Kleť. Chráněny jsou zde především bučiny s jedlí bělokorou a suťové lesy vyšších poloh. Rezervace si totiž zachovala původní bukový les. Ten se ve většině podhorských oblastí střední Evropy vyskytoval poměrně běžně, byl ale postupně nahrazen, nejčastěji smrkovými porosty. Je zde navíc možné spatřit několik rostlin a druhů mravenců, které se jinde na světě než v Blanském lese nevyskytují.

Jak se ale na vrchol dostat?

Pěšky, na kole, nebo lanovkou. Pokud se rozhodnete jít pěšky, můžete využít jednu ze sedmi pěších stezek, které vedou ze všech světových stran. Od jihu vede modře značená stezka z Českého Krumlova, od západu červená z Chvalšin a modrá z Rohů, od severu se můžete vydat po žluté z Křemže a zelné z Holubova a nakonec o východu můžete vyrazit po žluté z Plešovic nebo červené ze Zlaté Koruny.

Pro cyklisty vede na Kleť odbočka z cyklotrasy 1166, která je navíc jedinou asfaltovou přístupovou cestou na vrchol hory. Celková trasa z Českého Krumlova měří dvanáct kilometrů s průměrným stoupáním kolem pěti procent, v nejnáročnějším úseku pak stoupání dosahuje osmi a půl procenta což je celkové převýšení 443 metrů, možná se vám tak bude hodit test s hodnocením nejlepších elektrokol, těm zdatnějším a odvážnějším pak recenze nejlepších horských kol. Pro všechny případy je vhodné se pojistit.

Poslední možností, jak se na vrchol dostat je pak lanovka. Ta je vhodná především pro rodiny s malými dětmi a pro lidi s omezenou pohyblivostí. Jde o sedačkovou lanovou dráhu, která začíná v Krasetíně a po severovýchodním úboří hory pak stoupá patnáct minut. Během této doby urazí trasu dlouho 1792 metrů s celkovým převýšením 383 metrů.

Odměnit se za výšlap můžete v restauraci horské chaty, zkusit můžete například jejich vyhlášenou česnečku. A pokud budete natolik unaveni cestou nahoru, můžete se zde i ubytovat.

www.klet.com