Výtvarnou dominantu zahrady je kaskádová fontána, vybudovaná v letech 1750 – 1765 podle projektu Ondřeje  Altomonteho. Její sochařská výzdoba je dílem Matyáše Griesslera a Jana Antonína Zinnera. Originály barokních soch jsou vystaveny v zámeckém lapidáriu a na jejich původním místě lze spatřit kopie. Na nejvyšším stupni fontány je umístěno  sousoší bohyně Amfitrité s Tritony. Na nižším stupni spočívá bůh moří Neptun a proti němu mořská nymfa s Tritonem. Na kaskádovou fontánu navazuje balustráda, zdobená kamennými vázami a sochami  představujícími  čtyři roční období.

+14 GALERIE

Architektonickým klenotem zámecké zahrady je letohrádek Bellarie, dokončený v r. 1757. Rokokovou architekturu navrhl pravděpodobně Ondřej Altomonte a půvabnou malířskou výzdobu interiérů provedl F.J. Prokyš. Letohrádek je vybaven tzv. kouzelným stolkem, jehož desku s pokrmy zdvihal pozoruhodný mechanismus ze suterénní kuchyně do horního salonu, kde se bavilo panstvo. V podzemí budovy se zachovala grotta se štukovou výzdobou nástěnnými malbami.

Proti Bellarii je umístěno otáčivé hlediště vybudované v roce 1958 podle návrhu scénografa Joana Brehmse a postupně upravované do dnešní podoby. V posledních letech probíhá vášnivá diskuse o vhodnosti místění této scény v zámeckém parku. Na jedné straně je zdůrazňována neopakovatelná atmosféra představení v noční zámecké zahradě, na druhé straně se mimo jiné poukazuje na problematické estetické kvality „točny“ a její nevhodné umístění v centrální ose zámecké zahrady.

Nedaleko Bellarie se nachází dřevěný altán z roku 1752,  vyzdobený nástěnnými malbami na téma alegorie čtyř ročních období od F.J. Prokyše.