Název Na Louži se objevuje od počátku 16. století. Toto pojmenování patrně souviselo se shromažďováním dešťové vody, stékající z výše položeného náměstí, a s častými záplavami z nedaleko tekoucí řeky Vltavy. Dnes je náměstíčko suché a nabízí prohlídku zajímavých domů a příjemné posezení v restauracích.
Nárožní dům, původně gotický, přestavěný v době kolem roku 1580 a na počátku 19. století. Vyniká renesanční malířskou výzdobou fasád, která vznikla v 2. polovině 16. století, kdy dům vlastnil sladovník Tomáš, zvaný „Tomandl na louži“ nebo jeho syn Filip Nuss. Později byly malby zakryty novou omítkou a teprve v roce 1952 je odkryl a restauroval Vladimír Terš. Průčelí do Široké ulice zdobí malovaná okna, z nichž vyhlížejí „obyvatelé“ domu a malá opička. Zda jde ale o skutečné obyvatele ze 16. století nebo jenom o hříčku renesančních malířů není možné rozhodnout. Na průčelí do Kájovské ulice je namalován sv. Florián, ochránce před ohněm, a v horní části fasády apoštolové Jakub Větší a Filip.
Ve starší literatuře se uvádí, že v tomto domě žil rožmberský regent Jakub Krčín z Jelčen. Novější historické výzkumy ale toto tvrzení spolehlivě vyvrátily.
Muzeum je umístěno v domě středověkého původu. Současné klasicistní průčelí vzniklo patrně na počátku 19. století. Od 16. století žili v domě většinou krumlovští řemeslníci, ale také například knížecí učitel míčových her Jan Řehoř Mayer, který dům vlastnil od roku 1673.
Dům Muzea voskových figurín
V muzeu jsou instalovány voskové figuríny známých osobností z kulturního a politického života. Je možné zde spatřit T.G. Masaryka, V. Havla, Jana Pavla II., L. Armstronga, S. Dalího a další osobnosti. Expozice dále přibližuje řemesla z doby renesance, život pánů z Rožmberka či Habsburků.